Sobota 11.5.2002. Téměř celý den v aréně. Francouzské finále. Procházka městem a večerní mejdan na náměstí.
Celý den byl v podstatě ve znamení příprav na večerní francouzské finále. Uskutečnilo se také i několik soubojů mezinárodních týmů. Robot týmu Sirael úspěšně prošel měřením, ale kvalifikační jízda ho dnes teprve čekala. V průběhu tohoto měření a zápisu se týmu dařilo úspěšně podplácet rozhodčí Gambáčem :-). Bohužel, zdokumentováno je to jen na videu.Kvalifikační jízdu bylo možno realizovat dnes maximálně do 10.00. Souhrou opravdu nešťastných náhod a jejich ještě nešťastnějších kombinací, se robot týmu Sirael nedokázal kvalifikovat. Celonoční testovaní a snaha rychle dobít baterie před kvalifikační jízdou „na poslední chvíli“ způsobila jejich zničení a to, že robot nakonec nedokázal úkol splnit. Bohužel se tedy nedostal do soutěžního klání a v souboji zůstala jen Clara.
Clara tento den soutěžila v rozjížďkách ve snaze se dostat do zítřejšího finále s následujícím výsledkem.
Clara a Švýcarsko 0 : 1
Clara a Itálie 0 : 0
Clara a Holandsko 0 : 1
Více informací k jednotlivým zápasům si můžete přečíst na stránkách samotných aktérů.
Přes všecka přijatá protiteroristická opatření, zachytil jsem špiona konkurenčního týmu, jak testuje výbušné zařízení, schované v gymnastickém míči.
Jak se blížilo dnešní francouzské finále, v aréně začal těžknout vzduch a lidí bylo stále více a více. Musel jsem se trochu vyvenčit a při té příležitosti nafotil nějaké okolí.

Pak jsme si našli super místo u televizní obrazovky a sledovali dění v aréně z relativního pohodlí a bez toho nesnesitelného hluku.
Neprozřetelně jsem však šel shlédnout francouzské finále přímo do arény. Nemohu se však nyní dostat ven!
Francouzskou soutěž vyhráli a dále postoupili tito soutěžící:
ISTASE from St-Etienne
Minitech from Marseilles
IUT of Ville d’Avray
Vítězové si to opravdu užívali. Jsou uprostřed davu, někde v těch místech, kde čouhá ruka s pohárem. Odhaduji, že kyslíku neměli nazbyt. Adrenalin jim asi zachránil život.
Po skončení jsme se vydali do centra, kde večer měla být diskotéka. Cestou jsme potkali tohoto mokrého šílence. Odhaduji, že to odnesl přinejmenším chřipkou a nebo se tam ještě nyní svíjí se zkratovanou elektrickou řetězovou pilou v louži před svým výtvorem. Výtvor byl ale docela zajímavý.

Vzhledem k důkladné přípravě na cestu některých jedinců jsme ani nyní, 1400km od rodné vlasti, nemuseli měnit své stravovací návyky.
Pak jsme našli Bernarda (jeden z nás) a šli spát.
Pokračování příště…