Středa 8.5.2002 a čtvrtek 9.5.2002 . První den a první noc byla ve znamení cestování. Na cestu do místa konání Eurobota, tedy do La Ferté Bernard, byla zvolena osobní auta.
Na úvod několik informací k soutěži samotné. Podrobněji rozepsaná pravidla najdete na http://www.robotika.cz/, kde se s tím Martin již dávno popasoval. Tak aspoň ve zkratce.Soutěží se na stole velkém 3m x 2,1m. Na kratší z obou stran jsou umístěny startovní pole pro roboty a v rozích jsou kapsy. Dále kratší strany disponují 5ti pozicemi pro majáčky. Každý robot musí mít k disposici na svém „tělě“ ještě 1 pozici pro majáček soupeře. Na hřišti jsou umístěny 4 černé a 8 červených gymnastických míčů . Umístění je náhodné až na dva červené míče, které byly umístěny vždy přímo před startovní pozicí robota tak, aby si zahrály i ti hloupější.Úkolem bylo dostat všechny červené míče do kapes na soupeřově straně a všechny černé do kapes na straně své.
Aby robot mohl být úspěšně zařazen do soutěže, musel projít kontrolou rozměrů atd. Musel také absolvovat kvalifikační jízdu, která spočívala v následující úspěšné proceduře. Rozjet se, sebrat červený míč z pozice přímo před robotem a tento míč dopravit a vhodit do kapsy na protější straně. Kvalifikační jízdy se děly bez účasti robota soupeře a jen s jedním míčem. Tolik na úvod.
První cesta byla z Českých Budějovic do Prahy na matfyzácké koleje, kde jsme se měli sejít se zbytkem pasažérů teamu Sirael a naložit do aut jejich robota. V Praze jsem byl ve 14.00. A o tom, že není jednoduché robota sbalit, svědčí fakt, že jsme vyrazili kolem osmé večer :-). Pokoje kolejí jednotlivých členů teamu byly uzpůsobeny pro stavbu robotů
eurobot den prvni obr1
eurobot den prvni obr2
Robot vypadal velmi zajímavě
eurobot den prvni obr4
Samotné přípravy k odjezdu probíhaly vcelku bez jakýchkoli emocí a nervozity. Věci se nanosily před koleje k autům. Teprve tam jsme přišli na to, že objem přepravních prostorů jednotlivých vozů je značně menší než objem pasažérů, robota a jeho příslušenství. Na jednotlivých tvářích můžete sami vidět tu bezradnost a beznaděj.
eurobot den prvni obr5
eurobot den prvni obr6
Nakonec tvůrčí síla některých jedinců a dokonalé a složité matematické výpočty umožnily poskládat hlavolam a naložit všechny pasažéry, jejich zavazadla a robota. Byl jsem rád, že nemusím stopem. Jak vidíte zde, většina cesty byla za tmy.
eurobot den prvni obr7
Když jsme zastavili kvůli občerstvení (tedy spíš proto, že čůrání v autě je neslušné), zjistili jsme, že se již dávno rozednilo a tmu v autech způsobila opravdu nezvykle vysoká koncentrace rozpláclých vykrmených much na našich sklech. Teprve nyní mi docházely všechny důsledky masivních dotací Evropské unie do zemědělství. Mouchy takových rozměrů jsem ještě neviděl. Nebyl jsem na ně dostatečně vybaven. Naštěstí i zde se projevila síla celého teamu a našel se jedinec, který na situaci připraven byl a zachránil svým přístupem zbytek. Díky, díky, díky Vojto. Už nemusím jet za tmy.
eurobot den prvni obr8
Cesta byla vcelku ucházející. Do La Ferté jsme dorazili kolem poledního. Akorát někdo říkal, že se celníkům moc nelíbilo, že na ně robot zírá svou kamerou. Zprvu jim asi naskočily výjevy z různých špionážních filmů. Po lepší prohlídce pravděpodobně usoudili, že robot nemůže škodit francouzskému národu. Tak jsme dorazili. V kolech něco málo přes 1400km a rozžhavená kreditní karta v kapse (to ty dálniční poplatky). Nejprve informace, ubytování a pak šup na obhlídku terénu a konkurence. Akce začínala francouzskou soutěží a tak tam bylo Francouzů jak much. (Ne každý ocení toto přirovnání). Všímal jsem si i rozhodčích. Vypadali opravdu neúplatně. Hlavně tihle:
eurobot den prvni obr9
A francouzská soutěž již běžela.
eurobot den prvni obr10
Obhlídl jsem co se dalo. Pokračování příště…