Sumo pravidla Krátce o Sumo – pro lidi Zápasy (bašo) sumo se konají v dohyo, vyvýšené ploše o průměru 4,5 metru, která není ohrazena provazy. Zápasník se označuje jako sumotori, jeho hlavním cílem je vyhodit protivníka z ringu. K metodám, které zápasníci používají, patří podrážení, položení soupeře na lopatky, vytlačování a tahání. Přestože samotný zápas …
Vyfotili jsme téměř všechny roboty, kteří se účastnili soutěže Napájení sluncem 2004 (foto Milan Horkel). Pokud není na naší výsledkové listině fotografie uvedena, nepodařilo se nám ji do dnešního dne sehnat. Pomožte nám doplnit seznam a pokud fotku někdo máte k dispozici, pošlete nám ji na info@robozor.cz. Děkujeme. Výsledkovou listinu s fotografiemi robotů najdete ZDE.
Článek o naší účasti na letošním ročníku soutěže „Napájení sluncem“ Vzhledem k posunu termínu soutěže oproti loňskému roku byla naše účast na letošním Napájeni Sluncem více než hektická. Pro zájmové kroužky, jako je ten náš, není termín v září moc vyhovující. Naše výprava dokonce měla méně členů, než jsme měli robotů, protože některé konstruktéry s námi nepustili rodiče. …
Continue reading ‘Naše účast na soutěži Napájeni Sluncem 2004’ »
Dnes představím svého nového robota na souboje minisumo. Doufám, že příští setkání robotiků už bude ve znamení prvních soubojů. Tento víkend jsem dokončil a úspěšně dotestoval mého nového robota pro minisumo s pracovním označením P3. Běží na PICu 16F877 20Mhz. Kontrukčně vychází z projektu robota Mark III z http://www.junun.org/MarkIII/. Používá tři reflexní čidla pro sledování …
Ačkoli tato soutěž nemá moc společného s autonomními roboty, přesto jsme se rozhodli s našimi přáteli tuto zajímavost obhlédnout. Velice nás totiž zaujal rozsah loňské akce. Letos tomu nebylo jinak. Zúčastnilo se 35 škol, 129 vozítek a 135 studentů a nadšenců. Přihlášeno ovšem bylo 44 škol, 154 vozítek a 242 studentů. Akce má svoje webové …
Popis elektroniky včetně programu dává k dispozici vítěz soutěže Napájení sluncem 2003 Jakub Kákona. Informace jsou v následujícím souboru pfd.
Poslední část stavby Hexagonu. Po sestavení nohou a osazením šesti servama se můžeme pustit do uchycení serva pro otáčení nožičky. K tomu bude zapotřebí dvanáct dílů N5.1 až N5.12, což znamená, že ke každému servu potřebujeme dva díly (např. N5.1 a N5.2). Servo si položíme na rovnou desku a k němu ze stran přiložíme na …
Přináším další díl o Hexagonu. Teď se pustíme do práce s plexisklem. Není to nic strašného, ale musí se dodržovat určité pravidla na která jsem přicházel během stavby. Asi jedním z nejdůležitějších pravidel je – všechno dělat pomalu hlavně řezání, vrtání , dělání závitů – a to z důvodů, že materiál se zahřívá a deformuje …
Protože autor předchozího článku byl dotazován na stavební postup svého robota, přináším jeho další příspěvek. Přibližně před rokem (tj. únor 2002), jsem chtěl vyzkoušet ovládat více serv pomocí jednočipu. Jelikož se mi nechtělo zkoušet serva jen tak naprázdno, tak jsem si usmyslel postavit nějakého robota. Nejprve mě napadlo postavit něco menšího (třeba jen ovládací ruku, …
Ukázka zajímavého hexagonu včetně malé (cca 3Mb) videoukázky. Hodně zajímavý hexagon s komentářem autora: Robot má šest nohou, každá noha je ovládaná dvěma modelářskými servy (Graupner C507/508). Nožičky jsou dělány z hliníkových pásů (byl to odpad z jedné kovoobráběcí firmy). Návrh celého robota vznikl ze dne na den, vše jsem vymyslel z hlavy, občas juknul …